Dovolím si doplnit: Uhlí se přestalo v Ostravě těžit, poněvadž to bylo velmi nerentabilní. Dolovalo se z velkých hloubek (Důl P. Bezruč přes 1000 metrů) a hlavně nízké sloje geologicky velmi členité. Ve světě se těží povrchově nebo do hloubky 300 m. Ruda se do Ostravy vozí z Krivoj Rogu a překládá se na východním Slovensku z širokorozchodných vagonů na naše vagony. Nebo se vozí lodí a překládá se v Polsku. Tak by se dalo pokračovat. Vše je velký ekonomický hendikep.

Zmínil jste lodní program ve Vítkovicích. Loděnice na pobřeží Jaderského moře (kdysi Jugoslávie) a na pobřeží Baltu zásobovaly Vítkovice a Škoda strojními díly od klikových hřídelů po kormidla. Jenže výroba lodí se z Evropy přesunula do jv Asie, hlavně do Číny a tento obor zašel na úbytě. Vzpomínám si, jak na jedné mezinárodní konferenci mě chytli tři Číňané, a když zjistili, že jsem z Vítkovic, tak se mě vyptávali, jak se vyrábí propeller shaft. To je hřídel, který spojuje lodní motor s lodním šroubem. Motor je umístěn v těžišti lodi, když je loď dlouhá 300 metrů, spočítejte si, o jak dlouhý hřídel jde. Ochotně jsem jim to vysvětlil.

Vyráběli jsme u nás jaderné elektrárny. Dnešní jaderné elektrárny mají z bezpečnostních důvodů snížený počet svarů. K jejich výrobě je třeba ingot 500 tun. Je jen šest oceláren na světě, které mohou vyrobit tak velký ingot. My jsme měli největší jeřáb o nosnosti 300 tun. K zvládnutí takovéhoto ingotu je třeba jeřáb o nosnosti nejméně 600 tun.

Dalším důvodem jsou lidé. Třinecké železárny se drží, protože jsou v nich průměrné platy o 6000 Kč nižší než v Nové huti. V obou hutích však nemají mladé. Mladí lidé houfně odcházejí do míst s vyššími platy. Z Ostravy každý rok odchází více jak 1000 mladých a počet obyvatel soustavně klesá.

Jenom bych jako bývalý vítkovičák, valcíř-technolog (záv. 2, Středojemná válcovna) doplnil, že Třinec jede taky díky tomu, že umí válcovat železniční koleje v délce 75 metrů. Železniční tratě se musí obnovovat průběžně, takže jim při dobré obchodní politice nehrozí, že o jejich železo nebude zájem.

Moc rád bych věděl, jak rentabilní byla výroba středních a jemných profilů na kontitrati v Kunčicích. Tento sortiment se už dávno z Evropy odstěhoval do Asie, protože ekologie a drahé suroviny.

Takže asi jediný speciální profil byly silniční svodidla. Jenže to je na tak velkou ocelárnu trochu málo, aby jí to vytrhlo ekonomický trn z paty.

Byznysoví šmejdi, špinavé peníze, chřtán plný zlaťáků. Bravo. Co mě to jenom připomíná? Rudé Právo v "lepšich časech".

Zvláštní, že nemáte potřebu vyjádřit se k podstatě článku... Já vím, Vy máte svůj černobílý svět, v něm je Vám dobře a za žádnou cenu si ho nedáte narušit nepatřičnými informacemi a z nich vyplývajícími myšlenkami...

Pane Meduno, jenže co s tím dělat? Náš průmysl nebyl po sametu v nejlepší kondici a privatizace i divoká devadesátá mu zasadili další rány. Jsem z ostravska, takže mám vše takřka před nosem. Kamarád přes 30 let vstával ve 4 ráno, aby se na šest dostal do NHKG. Teď sedí od Vánoc doma a neví, co bude. Nedivím se jemu ani těm, co před vrátnicí demonstrovali. Jenže zopakují, co s tím. Soukromý majitel možná vyvedl peníze, ale porušil nějaký zákon? Majitel si se svým majetkem naložil po svém. Nic jiného v tom zřejmě nebude.

Omlouvám se, pane Medulo mělo být.

Tisíce a tisíce nových fabrik po celé republice!!!Kde máte ty lidi bez práce.Že je nikde nevidím.Mnozí nechtějí z republiky smetiště,jak bylo za komárů ostravsko a mnohé jiné!Dodnes není uklizeno.

Sečteno a podtrženo, po 35 letech třetinové platy oproti Německu, které do značné míry v podstatě ovládá český průmysl a státní dluh více než 3 biliony korun, který navíc raketově roste. Roční "výpalné" tedy úroky cca 70 miliard. Nic jiného nemá větší vypovídací hodnotu.

My železo a tedy ani hutě nepotřebujeme. Postupně se zbavujeme bolševickýho hospodaření, co metalurgický provozy potřebovalo hlavně na zbrojní produkci. Vyráběli jsme tanky, obrněný transportéry, samohybný děla, i na stíhačky jsme si troufli. Výrobu těhlech "holoubků míru", jak je nazval Karel Kryl, už hned po sametovce odsoudil i Václav Havel.

Pravda, situace se poslední dobou trochu zvrtla, no a? Pomohou přeci přátelé. Z Německa tanky, transportéry ze Švédska, z Francie děla a stíhačky od amerických přátel. Protože jsou to všechno naši přátelé, věřím, že i cena bude přátelská.

Nejen jednotlivé zbraně. České firmy si u západních přátel kupují i celé zbrojovky.

A přitom řešení je jednoduché, stačí aby odboráři odkoupili nějakou krachující fabriku před zavřením a všem ukázali, že se to dá dělat lépe a radostněji.

Když už tedy řvou, že takto se to dělat nemá.

Neexistuje u nás masovější zájmová skupina lidí, s kupním, profesním a dělnickým potenciálem, než jsou odbory.

Mimochodem, kolika že podnikům už takto vrátili život?